Nic není zadarmo. A především ne čas!

Poslední dobou na mě vyskočilo několik příspěvků, kde pro mě neznámí lidé kritizují různé tvůrce (spisovatelky, lektorky, koučky), že za svoji práci chtějí peníze. Pomáhat by měli přeci zadarmo!

Pominu teď, že i my koučky, mentorky, lektorky a tvůrci obsahu musíme platit hypotéku, elektřinu, koupit dětem boty a zaplatit v Albertu u pokladny nákup, protože tohle nám nikdo zdarma z dobré vůle nedá.

A zaměřím se na jiný pohled – žádný čas není zdarma!

Proč má každá služba svojí cenu?

V prváku na ekonomce jsme měli mikroekonomii. Přednášela ji skvělá žena ve středních letech a už tehdy jsem si říkala, že některé věci by se měly učit už na základní škole.

Velmi zjednodušeně:

Cena (a množství) produktu nebo služby je definována průsečíkem nabídky a poptávky.
To, jak rychle se zájem na obou stranách mění (cenová elasticita) je pro každý produkt nebo službu jiné.
Když je to věc, co snadno nahradím/vyměním (substituční efekt), jsem míň ochotná si za ni připlatit. Když je to věc, které mám omezené množství, jsem míň ochotná na ní slevit.
Cena zahrnuje (všechny) náklady a zisk. Nákladem jsou třeba „výrobní prostředky“, získání know-how nebo riziko.

Čas je největší hodnota

Jako tvůrci obsahu jsme sami výrobním prostředkem a nabízíme především svůj čas. Ať už jsou to minuty, které strávíme přímo s klientem nebo vytvářením e-booku, webinářů a kurzů.

A samozřejmě do nákladů musíme promítnout čas, který jsme roky předtím věnovali vzdělávání a sbírání zkušeností, znalostí a dovedností, abychom vůbec měli co klientům předávat.

Čas je omezený. Každý z nás má objektivně 24hod denně (ačkoliv to, co během nich stihneme se liší pro každého z nás).

A podnikání nebo volnonožství s sebou nese spoustu rizik – člověk oproti zaměstnancům přijde o většinu benefitů, kdy by ztrátu příjmů v nečekané situaci (nemoc, úraz, rizikové těhotenství, úpadek odvětví, platební neschopnost) zacvakal stát.

Proč potřebujeme dostat zaplaceno?

Takže to máme náklady (a to jsem vynechala ty přímé jako připojení k internetu, počítač, kameru s mikrofonem atp.).

Když po tvůrci někde chce, aby svoje služby dělal zadarmo (nulová cena), tak nejen že nebude mít zisk (ze kterého by zaplatil hypotéku), ale dokonce bude ve ztrátě. Protože náklady na službu samozřejmě pořád jsou.

A přesto to většina z nás občas dělá. Děláme přednášky zdarma, dobrovolničíme, darujeme peníze na charitu. Proč?

Protože to můžeme dotovat z placených produktů a služeb. Kdybychom nevydělávaly, budeme muset najít příjem jinde – buď brát peníze na úkor rodinného rozpočtu nebo si najít brigádu na úkor času s rodinou, odpočinku nebo péče o sebe.

Takže nic jako zdarma neexistuje. Jen občas službu zaplatí někdo jiný, než ji přijme.

A my, tvůrci obsahu, rozhodně nebudeme okrádát o peníze nebo čas naše rodiny.

Uf, to jsem se zase rozčílila

Tagy: Názor